Šíité

Kategorie: islám

Podkategorie: šíité

Pod tímto pojmem jsou zahrnuty všechny skupiny a sekty, které uznávají Alího jako jediného právoplatného Prorokova nástupce (viz chalífa, imám). Jádrem šíitské nauky je, že o nástupnictví Muhammada rozhoduje Bůh, jak Muhammad sám hlásal. Z toho plyne, že po něm mohl řádně nastoupit jen Alí. Po něm následují ti z jeho rodiny, kteří jsou vhodní pro hodnost imáma. Po politické porážce v první islámské občanské válce (viz Alí, Husajn, Kerbelá) stoupenci Alího se přiklonili k tomuto názoru; vzniklo mnoho různých sekt a směrů, které ve svých naukách zastávaly širokou škálu názorů od velmi extrémních až po spíše umírněné. K umírněným patří např. zajdovci, kteří uznávají historické chalífy před Alím (viz Abú Bakr, Umar, Uthmán) a pokládají své imámy za lidi, pověřené Bohem. Extrémní postoje až ke zbožštění Alího a po něm následujících imámů zastávají např. Alí Illáhové nebo Alevité. Sekta Dvanáctníků uctívá imámy jako lidi, považuje však první tři chalífy za uchvatitele. Až na Írán, kde je sekta dvanácti imámů státním náboženstvím, nezaujímají šíité politické pozice, ale význam neztratili. Nejvíce vykonali na poli filozofie, protože na základě své relativní otevřenosti vůči jinověrcům ji přijímali a připojovali ke svému učení. Protože v šíitské nauce má velký význam utrpení Alíjovců, prožívají téměř všechny šíitské směry (kromě zajdovců) toto utrpení, mj. i veřejnými projevy v den ašúrá, na památku zabitÍ Husajna u Krebely.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

islám

šíité



Copyright iEncyklopedie.cz