iEncyklopedie.cz

Josef Kalinowski se narodil 1.9.1835 ve Vilně na Litvě v polské rodině. Byl důstojníkem armády a za protiruského povstání r. 1863 se stal ministrem vojenství. Po potlačení povstání byl odsouzen k popravě, ale trest mu byl změněn v 10 let nucených prací na Sibiři. Po návratu nesměl žít ve vlasti, stal se tedy vychovatelem mladého knížete Czartoryského a s ním cestoval západní Evropou. R. 1877 ve svých 42 letech vstoupil v Linci v Rakousku k bosým karmelitánům a přijal jméno Rafael od sv. Josefa. 15.1.1882 byl vysvěcen na kněze. Žil mimořádným zápalem pro jednotu církve, s neúnavnou horlivostí se věnoval zpovídání a duchovnímu vedení. Obnovil tereziánský Karmel v Polsku a působil tam v různých funkcích jako představený. Zemřel v pověsti svatosti 15.11.1907 ve Wadowicích, pohřben je v klášteře Czerna u Krakova. Jan Pavel II. jej prohlásil za blahoslaveného (1983) a za svatého (1991).
Text převzat z Propria Denní modlitby církve Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské.