Obláti

Kategorie: křesťanství

Z lat. oblatus. Znamená »ty, kteří byli obětování Bohu«. Původně (od 4. stol.) tak byly nazývány děti, které rodiče přiváděli do kláštera, aby zde byly zasvěceny službě Boží. Později se tímto názvem označují také ti, kdo se zasvětí v klášteře (o. klášterní), nebo kteří praktikují řeholní spiritualitu, aniž by žili v klášteře (o. světští, lze je přirovnat ke členům - třetího řádu). Řeholní - kongregace: Obláti sv. Ambrože, kongregace světských - kněží, zal. v Miláně 1578 Karlem Boromejským. Její členové se zavazují dát se - biskupovi k dispozici pro pastorační účely. Misionáři obláti Neposkvrněné Panny Marie (Congreatio Missionariorum Oblatorum B.M.V. Immaculatae). Založil je r. 1816 E. de Mazenod (1782-1861, od r. 1837 biskupem v Marseilles) jako Missionnaires de Provence a po novým názvem byli uznáni Lvem XII. r. 1826. Kromě lidových misií působili v kolejích, seminářích a školách. Zvlášť důležité byli jejich návrhy - misiologie. Obláti Panny Marie, zal. r. 1826 Piem Brunem Lanterim pro - apoštolát mezi lidmi a pro - misie ve vzdálených zemích. Obláti sv. Františka Saleského (Institutum Oblatorum sancti Francisci Salesii), zal. 1875 a schváleni Lvem XIII. r. 1897. Naplňují spiritualitu Františka Saleského a zavazují se k pastoraci ve školách a v misiích. Obláti sv. Josefa (Giuseppini di Asti), zal. 1878 pro pastoraci a výchovu mladých a pro misie. Také v ženské větvi se rozlišují o. klášterní (s jednoduchými sliby) a o. světské, pouze připojené k nějakému klášteru. Oblátkami se nazývaly také členky ženského řádu olivetánů, zal. v Římě 1433 sv. Františkou Římskou, aby pečovaly o chudobné a nemocné (nazývaly se o. di Tor de'Specchi).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz