Lactantius

Kategorie: osobnost křesťanství

Časové zařazení: 3. století 4. století

Lucius Caecilius Firmianus Lactantius může být považován za nejvýznamnějšího představitele myšlenkového světa řecké apologetiky v latinském jazyce. Jako filozof se řadí ke střednímu platonismu. Je pravděpodobné, že právě on stál v pozadí konverze císaře Konstantina ke křesťanství; jeho vliv – nebo vliv muže, který přejímal jeho myšlenky a formulace – lze zřetelně vnímat v Konstantinových listech a ediktech.
Lactantius je původem Afričan. Podle neověřitelného a chronologicky těžko zařaditelného tvrzení Jeronýmova byl žákem staršího Arnobia. Narodil se snad někdy kolem roku 250. Původně byl pohan; jako takový vyučoval v Kartágu řečnictví. Císař Dioklecián ho povolal jako profesora latinské rétoriky do Nikomédie; tam se věnoval spisovatelské činnosti – podle Jeronýmova dohadu proto, že neměl dostatek žáků. Cestu z Afriky do Nikomédie vylíčil v epické básni, bohužel ztracené. V Nikomédii přijal křesťanství a učitelského místa se vzdal. Bylo to patrně v době, kdy začalo Diokleciánovo pronásledování křesťanů. Ve vysokém věku ho císař Konstantin povolal do Trevíru jako vychovatele svého nejstaršího syna Crispa. Kdy zemřel, nevíme.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury, kde najdete i přehled autorových spisů a českou literaturu do roku 2005.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

osobnost

4. století

křesťanství

3. století



Copyright iEncyklopedie.cz