Katolicita

Kategorie: křesťanství

Z řec. katholikos, »všeobecný«. Všeobecnost je podle nicejsko-konstantinopolského - vyznání víry třetí významnou vlastností církve: »Věřím v jednu, svatou, všeobecnou apoštolskou církev« (srov. Kat. 830). Slovo katolický nabylo již od samého začátku význam »všeobecný« v tom smyslu, že poslání církve se týká všech lidí všech zemí a všech časů podle zásady »co je vždy, všemi a všude« vyznáváno. K. jako podstatná vlastnost církve se jasně objevuje v Písmu. Ve SZ je všeobecnost vázána na - mesiánství a království přislíbeného - Mesiáše je popsáno jako království univerzální, které má sjednotit všechny národy země. V NZ Ježíš prohlašuje: »Jděte tedy a učte všechny národy ...« (Mt 28, 19), a »dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země« (Sk 1,8). - Katolické listy, obsažené v NZ, se tak nazývají právě pro své univerzální určení. Termín poprvé použil sv. Ignác z Antiochie (+107) v dopise Ad Smirnenses, aby ukázal věrnost jednoho křesťanského společenství celému učení zjevenému Kristem a rozšířenému - apoštoly. Západní církev středověku zdůrazňovala svou »katolicitu« a tridentské Professio fidei, vyhlášené 1564, položilo základy katolické identity a potvrdilo, že církev katolická a římská jsou jedno. Proti používání a výkladu termínu katolický jinými křesťanskými vyznáními se postavil jak 1. - vatikánský koncil, tak encyklika Mystici corporis Christi Pia XII. Konstituce 2. - vatikánského koncilu o církvi, citlivá na - ekumenickou skutečnost, vyhlašuje velmi jemným způsobem a ne tak výlučně jako v minulosti, že Kristova »církev ... se uskutečňuje v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním« (LG 8).

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství



Copyright iEncyklopedie.cz