Kanonizace

Kategorie: křesťanství

Podkategorie: svatí

Z řec. kanonizein, »zařadit do kánonu«, akt, jímž - papež dekretem stanoví, že blahoslavený se zařazuje do kánonu - svatých a je uctíván celou církví. Podle definice Benedikta XIV. jde o poslední a konečný výrok o - svatosti. Je tedy aktem, který následuje po - blahořečení a může být jako blahořečení aktem formálním nebo plnohodnotným, podle toho, zda bylo výslovně vyhlášeno církví po řádném procesu, nebo se tak stalo papežským dekretem, potvrzujícím dávnou úctu a hrdinství - ctnosti či - mučednictví. Z rozhodnutí Pavla VI. byl vydán v r. 1969 dekret Sanctitas clarior, který zjednodušil kanonizační postupy tím, že sjednotil postupy požadované církevním právem. Dnes probíhá šetření před biskupem místa, kde služebník Boží zemřel, a má povahu vyšetřovacího řízení. Znamená to, že se provede předběžné vyšetření a souhrn důkazů o příkladnosti křesťanského života, pravověrnosti, »hrdinské« ctnosti nebo o eventuálním mučednictví. Když je vyšetřovací řízení uzavřeno, všechna shromážděná akta a svědectví jsou předána Kongregaci pro svatořečení, která po přezkoušení rozhodne, zda se mají provést další šetření nebo jestli má být proces uzavřen.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

křesťanství

svatí



Copyright iEncyklopedie.cz