Basil Veliký

Synonyma hesla: Basil z CesarejeBasileiosBazil z CaesarejeBazil z CézarejeKappadočtí otcové

Kategorie: osobnost křesťanství

Podkategorie: mnišství

Časové zařazení: rané křesťanství 4. století

Basil z Cesareje, zvaný Veliký, žil asi v letech 330 až 379. Je jedním z trojice kappadockých otců (spolu s Řehořem Naziánským a Řehořem Nysským), jejichž teologickému a církevněpolitickému úsilí musíme děkovat za ukončení trinitárních sporů a řešení problému Boží Trojice. – Basil pocházel z bohatého a váženého rodu, který se horlivostí ve víře osvědčoval a vyznamenával už po několik generací. Narodil se v Cesareji v Kappadokii. Zde začal se studiemi a pokračoval v nich pak v Konstantinopoli a Athénách. Tam se také prohloubilo již delší dobu trvající přátelství s Řehořem Naziánským. Asi v roce 356 se vrátil domů a rozhodl se pro asketický život, po němž už delší čas toužil. Po křtu uděleném biskupem Dianiem z Cesareje se vydal – jak bylo obvyklé – na studijní cestu po klasických místech mnišství. Po návratu založil s několika stejně smýšlejícími druhy na rodinném majetku (v blízkosti Neocesareje v Pontu) mnišské společenství, které se rychle rozrůstalo. Zde ho brzy vyhledal Řehoř Naziánský a plodem jejich společné práce byla dvoje řeholní pravidla pro mnichy a antologie z Origena (Filokalia).
V roce 362 nastoupil do biskupského úřadu v Kappadokii biskup Eusebius z Cesareje. Záhy mu bylo jasné, že v době úporných i subtilních teologických sporů se neobejde bez vzdělaného teologa jakožto poradce. Přiměl Basila, aby mu přišel do Cesareje na pomoc a aby přijal presbyterské svěcení.
Když Eusebius roku 370 zemřel, stal se Basil jeho nástupcem. Tím se dostal v teologických sporech do popředí; zahájil aktivní boj proti arianismu a za sjednocení pravověrných stran. Přitom se vyznamenával neohrožeností a neúnavností. Byl silnou osobností, takže ani ariánský císař Valens si netroufal poslat ho do vyhnanství, jak měl původně v úmyslu. Obdivuhodná byla i jeho horlivost, s níž se opakovaně obracel na papeže Damase a na Atanáše, aby je pohnul k pochopení ve věci antiochijského schizmatu, které stálo v cestě sjednocení a které bylo nutné odstranit. I když se už změny poměrů nedožil, úspěch se dostavil brzy po jeho smrti (379); když došlo v roce 380 k politickému převratu, existovaly už teologické i církevněpolitické předpoklady pro vítězství trinitárního dogmatu.
Heslo převzato z knihy Slovník starokřesťanské literatury, kde najdete i přehled autorových spisů a českou literaturu do roku 2005.

Vyhledej další hesla s podobnou navigací

osobnost

rané křesťanství

křesťanství

4. století

mnišství



Copyright iEncyklopedie.cz